PRO BONO

S mushingem jsem se seznámila v deseti letech, kdy se naše rodina rozšířila o nového člena - sibiřského huskyho Arga. Díky němu jsem zjistila, že sport, kde nefiguruje psí parťák, nemá tu pravou šťávu. Poté, co Argo odešel za duhový most, jsem se nějakou dobu mushingu nevěnovala.

Řekli jsme si, že podpoříme sportovce, kteří dělají svůj sport na hobby úrovní a hlavně srdcem. Protože pokud se to nedělá srdcem, není to to pravé. Jako prvního sportovce jsme vzali pod svá letecká křídla běhačku a na koloběžce jezdičku se psem Lenku. Správně se tomu říká canicross a scooterjoring.